Modely, základní informace

Úvod

Pokud se rozhodneme modelařit, měli bychom se o modelech napřed něco dozvědět. Pro začátek, které materiály se pro výrobu používají nebo jaké druhy modelů jsou k dostání.

Materiál

Plastikové modely jsou vyrobeny z polystyrenu (PS), který každý z nás zná jako pěnový PS a většinou se používá na zateplování domů. PS použitý na výrobu modelů se liší svými vlastnostmi, jako je například barva, tvrdost aj. Druh PS použitého výrobcem je velice důležitý. Plast nesmí být moc měkký, aby se větší plochy neohýbaly, ale také nesmí být tvrdý, aby šel uříznout nožem (takový materiál se více štípe, než řeže).

Barva plastu je důležitá z hlediska barvení. Není nic příjemného barvit černý plast na bílo a naopak, nejvíce se setkáme s šedým a béžovým plastikem. Použité plasty jsou však rok od roku lepší – můžeme pozorovat na starších modelech, kde se mohou vyskytnout i nedolité části způsobené horší technologií a materiálem (pokud se jedná o knipl či jiné lehce opravitelné části, nic se neděje, ale pokud jde o něco „většího“, mělo by to jít reklamovat). Nedolitky se však prakticky nevyskytují a jsou raritou (odstraňují se výstupní kontrolou u výrobce).

Technika výroby

Modely procházejíc vývojem měnily své proporce. Největší změnou ve vývoji modelů je způsob výroby. Dříve byly modely vyráběny vakuovou technikou (obr. vpravo). (Díly se musí vyříznout nejlépe podle výkresu a slepit. Je to velmi pracné a modely jsou kvůli použité technologii méně detailní – viděl jsem však i tak dobře sestavený vakuový model, že byl k nerozeznání od modelu „klasického“.) Tyto modely jsou ještě k vidění u malých výrobců, nebo jako doplněk klasické stavebnice (např.: plachty lodi). Dnešní modely jsou vstřikovány do forem a jednotlivé díly jsou spojené se stromečkem jen na pár místech.

Každá z metod má své klady a zápory. Hlavním kladem klasické metody je fakt, že jsou díly více propracované a nejsou tak tenké jako u vakuové. Další výhodou je způsob spojení dílků - nemusí se vyřezávat a proto po slepení k sobě sedí a je potřeba jen minimum úprav. Největším záporem této metody je výroba pracné formy. Její cena se pohybuje v řádech milionů korun a to si výrobci nechávají zaplatit v modelech, jejichž výrobní cena je pár haléřů. Další nevýhodou je vznik otřepů nebo viditelných hran (špatně dosedlá či špatně kryjící forma) a stop po vyhazovačích (vyražené nebo vystouplé kulaté plošky na dílech).

Výrobci modelů

Plastikové modelaření je hobby rozšířené po celém světě a tomu napovídá i počet výrobců modelů:

Například:

• Tamiya, Hasegawa – Japonsko
• Revell – Německo
• Airfix – Velká Británie
• Italeri - Itálie
• Academy – Jižní Korea
• Maquette - Rusko
• Trumpeter - Čína
• a spousta dalších

Jako správný Čech musím podotknout, že v České republice je také nemálo zástupců:
CMK, Směr, Bílek, Eduard (jedny z nejlepších leptů na modely – kovové doplňky) a další.

Asi se ptáte, který z těchto výrobců je nejlepší. Na tuto otázku se nedá zcela jasně odpovědět. Do jisté míry se dá říci, že každý výrobce dělá modely trochu jinak a nechci nikomu křivdit. Já jsem začínal s modely od Airfixu a poté řadu let skládal letadla od Revellu. Jako přechod k pozemní technice jsem si vybral Tamiyi. Četl jsem, že modely od ní jsou jedny z nejlepších. Musím potvrdit, že větší problémy jsem s nimi neměl, ale jejich kvalitu si nechá Tamiya hodně zaplatit (PzKpfw IV - asi 400 dílů - mě stál 1000,- Kč ). Po několika postavených modelech od této firmy jsem „přičuchl“ k českému CMK a ruskému Maquette. Kvalita odlitků je o poznání horší, avšak hravý modelář se jich nezalekne a možná i zaplesá nad „zbytečnou“ prací, která ve výsledku není na první, druhý, třetí... a další pohledy vidět. Další firma, kterou jsem prověřil, je Academy. Jejich model Tigeru I i s interiérem (!) dosahuje hravě kvalit Tamiyi a to za necelých 800,- Kč.

Protože kvalita modelů, jak jsme si již řekli, je spojena s rokem jejich výroby a taktéž záleží na osobě modeláře (zda má rád pohodové lepení na poklidné večery, nebo usilovné pilování, broušení a tmelení dílů a doplňování nýtů, aby byl model dokonalý), na otázku, který výrobce je nej, nedokáži jasně odpovědět.

Měřítka

Dnešní nabídka modelů je obrovská, ať se jedná o druhy vozidel, letadel, lodí... tak i měřítek. Proto je dobré si předem uvědomit, jaké měřítko budeme stavět (je dobré se ho držet, protože více měřítek nám znemožní přesné porovnání velikostí předloh modelů a lépe to i ve vitríně vypadá). Obecně platí čím větší měřítko (1:72 je menší než 1:48), tím je model propracovanější, ale je dražší a potřebujeme na něj více místa.

Mezi hlavní měřítka bych zařadil:

• 1:16 – auta, motorky
• 1:35 – Alfa & Omega pozemní techniky – nejpoužívanější měřítko pro pozemní techniku
• 1:48 – „Čtvrtky“ - zlatá třída letadel, začínají se zde prosazovat i modely pozemní techniky
• 1:72 – nejrozšířenější měřítko modelů, hlavně letadel a velké množství pozemní techniky
• menší měřítka jsou určena pro velké předlohy jako jsou dopravní letadla a lodě

Cena modelů

Cena plastikových modelů závisí na propracovanosti modelu – s tím je spojeno i měřítko (větší měřítko – více detailů a více propracovaný model). Ceny modelů v měřítku 1:72 se pohybují okolo 180,- Kč. S rostoucím měřítkem cena stoupá a modely 1:35 jsou zhruba okolo 500,- Kč (samozřejmě se dají sehnat i modely 1:35 za 200,- Kč – buď východoevropské, nebo méně propracované).

Dále záleží na tom, jestli kupujeme model, nebo jen doplňky (i ty se pohybují okolo 150,- Kč).

Nakonec jen dodám, že existují i rezinové modely z polyuretanu (PUR) – tyto modely jsou drahé (i 3000,- Kč) a musí se lepit sekundovým lepidlem.

Autor: Jakub Šimák