Každý modelář, ať už chce nebo nechce, musí ke svému koníčku používat štětec (i když skoro vše jde nastříkat pistolí, různé čudlíky přes drobné díly až po oči na figurce se stejně musí udělat štětcem). I když modeláři třímají štětec každý den v rukou, málokdo z nich ví, jaké druhy štětců existují, čím se liší a jak vůbec se o štětec starat.
Pokud uvažujeme o koupi štětce, musíme si ujasnit, který štětec potřebujeme. Existuje mnoho druhů štětců a neměly by nás zajímat jen vlastnosti vlasu tj. velikost, délka a tvar vlasu, ale i materiály z čeho a jak je celý štětec vyroben.
Štětec se skládá ze 3 částí: vlasu, zděře a násadky. Všechny tyto části štětce jsou důležité a postupně se na ně podíváme.
Slouží k držení štětce a určuje "pohodlí" malování modelu. Proto bychom si ji měli prohlédnout a usoudit jak se nám se štětcem bude pracovat.
Násadka je vyrobena nejčastěji ze dřeva, může být dlouhá, krátká nebo zkrácená a většinou bývá kulatá (firma Revell vyrábí štětce - LUXUS s trojúhelníkovou násadkou - dobře se drží a díky nekulaté násadce se nekutálí po stole).
Násadka může být nelakovaná (lacinější štětce a štětce do školy), lakovaná nebo leštěná (u dražších štětců).
Do zděře se vkládají svazky vlasů, ať už svázaných, nebo nesvázaných, zalijí se lepidlem a nechají se 24 - 48 hodin zaschnout. Poté se zděř s vlasy připevní k násadce. Zděř nám určuje tvar štětce (kulatý, plochý, nebo jiný) a hlavně drží vlas u násadky.
Kvalita štětce se dá zjistit i podle zděře. Lacinější jsou vyrobeny z hliníkového nebo poniklovaného plechu, spojený letováním nebo felcováním. Dražší a kvalitnější štětce mají zděř z měděné nebo poniklované trubky. Tato "banalita" nám však ovlivňuje životnost štětce, neboť spojem v plechu nám vníká ředidlo dovnitř a tím se ničí spoje mezi vlasem, násadkou a zděří.
Dostali jsme se k tomu nejdůležitějšímu co dělá štětec štětcem - a to k vlasu. Liší se tvarem, délkou i materiálem, z kterého jsou vlasy vyrobené. Podle druhu materiálu je můžeme rozdělit na štětce s:
Tyto štětce nejsou vhodné pro malování syntetickými barvami, protože syntetické, acetonové, toluenové, akrylátové a podobné barvy vlas vysušují, ten se láme, ohýbá a neudrží si svůj tvar. Na vlasu vznikají miniaturní trhlinky, kde se udružuje barva, kterou nikdy nevymyjeme - hlavně u kořene štětce, tím se štětec znehodnocuje a ničí.
Musíme si uvědomit, že toto platí i pokud štětec v těchto ředidlech jen vymýváme.
Druhy přírodních vlasů:
Tyto štětce jsou vhodné na výše uvedené druhy barev a ředidel, protože u těchto štětců nedochází k vysušování. Můžeme je použít na všechny druhy barev (jak "umělé" tak i "přírodní" barvy - vodové, olejové atd.). Obecně o těchto štětcích platí, že pojmou o něco méně barvy, než štětce přírodní, protože mají hladkou strukturu, narozdíl od šupinaté struktury vlasu přírodního.
Ovšem nekvalitní syntetické štětce někdy na špičce vytvoří kudrlinku, která nejde odstranit jinak, než zastřižením vlasu. Občas se může zase vytvořit tzv. "Rybí ocásek" (špička se rozdvojí do písmene V - připomíná rybí ocas).
Nejdůležitější vlastností u štětce je pružnost. Pružnost štětce určuje jeho kvalitu a obecně platí, že čím je použitý vlas delší a čím dále je upevněn (čím větší část vlasu je schovaná ve zděři) tím je daný štětec kvalitnější.
Jak už jsem se zmínil existuje mnoho tvarů štětce, od "klasického" kulatého štětce přes plochý až k speciálním štětcům jako jsou například vějířovité. Nás jako modeláře, však budou zajímat jen ty "obyčejné" kulaté a ploché.
Říká se, že na menší plochy se mají používat menší kulaté štětce, na větší plochy štětce větší a ploché. Ale ať si říká kdo chce co chce, každý modelář si na to přijde sám. Mně osobně se osvědčily kulaté štětce (přesněji Humbrol velikosti 00 až po 2 - většinou však velikost 0) a jimi maluji vše, jak malé čudlíky a pumprdlíky, tak i velké plochy pancířů tanků a křídel letadel.
Je lepší mít více štětců než méně (toto zvlášť platí, pokud jsme figurkáři a malujeme olejovými barvami, tak musíme počkat až nám štětec řádně oschne - pokud budeme mít více štětců, můžeme je střídat a tím zrychlit malování modelu). Více využijeme menší velikosti než větší, proto bych doporučoval mít v zásobě tři a více štětečků okolo velikosti 0, větší štětec nám bude stačit v jednom exempláři. Vše však záleží na tom co stavíme a co preferujeme.
Pokud chceme, aby nám štětec dlouho sloužil (i několik let), musíme se o něj správně starat. Pár pravidel co se se štětcem nemá, tedy nesmí dělat jsou výše v červeném rámečku. Ještě jednou to shrnu, vlasy nesmíme ohýbat či jinak nepřiměřeně zatěžovat, barvu nabíráme jen na špičku štětce a po práci štětec vymyjeme. Vymytí provádíme v ředidle (podle použitých barev) a jednou za čas štětci dopřejeme vymytí mýdlem.
Vymytí štětce provádíme následovně: Vezmeme si předem očištěný štětec v ředidle od barev, namočíme vlasy a štětec položíme na mýdlo. Tahem k sobě (nikdy proti směru vlasu!) štětcem přejedeme mýdlo. Po pár tazích po mýdle (lze použít i tekuté) štětec důkladně vymyjeme a dáme sušit.
Pokud štětec nebudeme dlouhou dobu používat, je vhodné zajistit vlasu bezpečí. Stačí si uříznout kousek bužírky, kterou opatrně navlékneme na vlas až k zděři. Bužírka nám musí na štětci držet a chránit vlas po celé délce.
Takto si zajistíme dobrou životnost našich štětců a budeme s nimi spokojeně malovat po několik let.
Diskuze k článku:Autor: Jakub Šimák
Zdroj: Zlatá loď, KPM Mladá Boleslav, Internet