| Měřítko | 1:35 |
| Stavebnice | Italeri, PlusModel, ICM, MiniArt, Tamiya, Dragon, Preiser |
Všechno to začalo na e-dayi 2005, když jsem si zakoupil několik zásadních doplňků na zkoušku stavby diorámy v pětatřicetině. Co čert nechtěl, postavil jsem úplně všechno.
Během několika měsíců (do Vánoc) jsem si dokoupil všechny ostatní pro jiné modeláře přednější předměty (tank) do budoucí diorámy. Vše zanesl na kostičkovaný papír 0,5×0,5 mm v životní velikosti, pečlivě nalepil na karton a utíkal za rámařkou. Sice se divila, proč chci takové čmáranice, úsečky a nesmyslné ďubky zarámovat, ale kšeft je kšeft, tak to bez řečí zarámovala.
Od Plusmodelu zakoupený výrobek Berlin 1945 (trosky městské budovy + chodník a okap) jsem trošku opracoval, natřel rámy oken a do výše okenního výklenku natřel žlutou barvou, známou z ulic, činžovních domů, některých paneláků a zděných plotů obecních úřadů. Vše by hezky vypadalo, kdyby mi barva nedošla a kdyby ve Francii neměli městské stavby tmavé.
Vše jsem přetřel krásnou šedou (podobná je na Pečkově paláci v Praze), nasadil okna, vybarvil cihličky a přilepil okap. Chodník má také dvě, místy tři vrstvy, původně jsem si s tím chtěl vyhrát, ale nakonec zvítězila vůle a mozaika chodníku se povedla.
Plot od MiniArtu je vakuově dělaný a s tím si moc nerozumím, proto jsem jednotlivé díly (předem vystřižené) k sobě pomocí rozžhavené chirurgické jehly svařil, natřel onou žlutou co došla, a kování jsem zamořil černou.
Po vyzvednutí základní desky od rámařky jsem pelášil domů. Zde jsem přilepil chodník a "vakuovou zídku". Mezi tento prostor jsem lepil pomocí sádry rezinové dlažební kostky 1:35 též od Plusmodelu. Práce to byla na dvě hodiny, ale dvě balení nestačily. Problém jsem vyřešil po sudeťácku - zbylý prostor vyčvachtal sádrou a poté nabarvil, abych zakryl původní nákresy a s nimi i současnou dlažbu. Vše poté překryl trávou pro dojem parčíku. Nasadil dům (v zadních prostorách natrousil trosky) a vše zpatinoval prachem. Efekt úžasný, až na to, že jsem nepoužil štětec, nýbrž ukazováček. V domě je seslík a na zdi na věšáku visí krásnej mantel (kabát) pověšený na ručně vyrobeném ramínku (pomocí drátku) - jsem na to vážně hrdej.
Další etapou diorámy byly neodmyslitelné doplňky jako kanály, vrata, lampy apod.
Dioráma se má odehrávat ve Francii v červnu roku 1944 ve městě Caen, v Normandii, o které britská a kanadská armáda sváděla těžké boje bezmála měsíc. Když 23. července město dobyla, kromě katedrály a nemocnice nezbylo nic než hromada trosek. Chci znázornit začátek, zhruba 10. červen 1944, proto jsem ztvárnil 3 lampy, zaprášené, zrezlé, z toho jedinou z domu vyčuhující, rozstřílenou, obdobně jako dům sám.
Jako poslední detail byly plakáty. Na jeden ze sloupů, držící pootevřenou bránu jsem nalepil plakát s nápisem "vítězná válka je totální válka", který si později bude číst příslušník Wehrmachtu a druhý z Waffen-SS. Druhý plakát nabízí Citroën za 20 000 Franků, což je dobrá cena ne?
Opět jsem vše zaprášil a nechal odstát.
Abych se nenudil, slepil jsem si Kübelwagena, moje první vozidlo v pětatřicetině. Jsem s ním spokojen, vypadá docela dobře, reálně a zašpiněn je s okolím, maskování má stejné jako naprostá většina techniky v této části Francie.
Tank PzKpfw. IV Tiger Ausf. E je první tank tohoto měřítka co jsem stavěl. Jelikož nemám stříkací pistoli, vše je natíráno ručně, štětcem číslo 3, ve dvou až třech vrstvách. Pásy pro mne byly noční můra, ale s interiérem, který bez souhlasu neuvidíte stojí za to, akorát jediná chyba je ta, že jsem vnitřek natřel bílou, kterou používali Američané, Němci měli všechny možné světlé odstíny jenom ne bílou, pokud není kořistní. Ale Pšt! Možná si toho komise nevšimne.
Zpatinoval jsem vše, co se nechalo, od nejtů přes šrouby konče svárama na věži. Na celý komplex s 88 mm kanonem jsem naházel 3 členy posádky, na dvou jsem se snažil znázornit maskování Německý hrášek (viz.foto).
Nikdy bych nevěřil, že zvěř je tak hrozná nejen pro stavbu, ale i pro její realizaci, barvení atp. Dodnes se na tom koňovi s důstojníkem ponořeným v dalekohledu v sedle koukám na dělící rovinu. To pro mě není ale žádná prohra, pro mě je naopak výhra, že jsem správně ustrojil toto zvíře a reálně mu namaloval nozdry, oči a fleky na srsti.
Jak jsem několikrát uvedl, jsem figurkový typ a co se pětatřicetiny týče, snažím se o to víc! Mezi figurky na diorámě můžete naleznout hned čtyři výrobce a to ICM, Tamyia, Dragon a Preiser. ICM určitě znáte, tyto pozice obšlehl Revell. Z produkce Tamiye to je horský set (kůň + oficír a samopalometčík (čeština je nádherná)) a Tankisti v pozicích, což jsem přívětivě ocenil, jak mi vše u nich vycházelo.
Od Dragonu naleznete část divize GroβDeutschland, na kterou kromě lámání granátů za opasky není žádné stížnosti. A nakonec třešnička od Preisera. Voják – příslušník LW (luftwaffe = žluté nárameníky) sedící v autě a právě pojídající polévku. Zde mě smysl pro detail neopustil a trochu té polévky jsem mu nechal i na lžíci, ať jenom neolizuje lžičku, jak tomu v mnoha modelech bývá. Já razím jedno pravidlo: "Dobře povedená figurka model vždy oživí."
Těm opravdovým nadšencům, co to dočetli až sem, chci poděkovat za trpělivost a omluvit se za strohou stručnost.
Co na závěr? Přestože jsem tuto diorámu stavěl více než jeden rok a vysloužil si za ni jenom třetí místo v bezvýznamné soutěži, mám ji rád, je to moje první ani ne moc náročná pětatřicetinová diorama. Už se nemůžu dočkat dokončení dalších dvou.
S pozdravem: Ať vám lepí
Autor: “Armyboy“ Jan Drabálek
Diskuze k článku:
Celkové hodnocení: 4.72, celkem hlasovalo 88 návštěvníků.
Jak se Vám líbí diorama?
Hlasovat lze pouze jednou!