Techniky barevného finiše

Co to finišovací techniky vůbec jsou?

O finišovacích technikách se v poslední době mezi modeláři dost polemizuje. Finišovací techniky byli dříve u nás chápány pouze jako patina neboli weathering – opočasení povrchu provozem (odřená barva, výfukové spaliny, stopy oleje, zašpinění, zaprášení, zablácení,...).

V 80. letech se v modelářské branži objevilo několik výtvarníků a ti do „modelařiny“ zavedli technologie běžně používané ve výtvarném umění. Měřítkový efekt barev, preshading, postshading, dry-brush, filtr, wash, inking neboli perfilado (obtahování obrysů jako v komiksech) a mnohé další. Tak to jsou finišovací techniky, pomáhající optickému rozlišení povrchu modelu. Oblíbilo si je mnoho zahraničních modelářů. Poté se dostali do modelářských publikací a začátkem 90. let také k nám a za necelých 10 let už byli zaneseny v bodovacím systému modelářských soutěží. Ale i přesto u nás existují modeláři, kteří se k těmto technikám staví s nedostatkem důvěry nebo je dokonce odmítají. Těmto zarytým ne-patinovačům se mezi patinovači říká konzervativci nebo konzervy.

Zesvětlování barev

U konzerv naprosto zbytečná práce. Podle nich je barva pořád stejná. Je a není. Už dlouhá léta malují umělci vzdálenější předměty světlejší barvou, než ty bližší. Je to tím, že atmosféra země není dokonale průhledná a světlo odražené vzdáleným předmětem se mnohonásobně lomí a než dopadne na oční sítnici tak se rozptýlí.

Co z toho vyplývá? Budeme-li se dívat na model Panthera v měřítku 1:35 ze vzdálenosti jednoho metru, odpovídá to pohledu na skutečný tank ze vzdálenosti 35 metrů. Proto tomu přiměřeně musíte zesvětlit barvy. Když k tomu ještě připočteme změnu odstínu filtry, washem, vyplyne nám jasné opodstatnění měřítkového zesvětlení.

A jakou barvu použít pro zesvětlení. I když většina řekne bílou, není bílá ta nejsprávnější a to z jednoho důvodu – když budete chtít zesvětlit červenou a použili byste bílou, vznikne vám růžová. Při použití třeba žluté červenou barvu krásně zesvětlíte. Nejideálnější barvou je šedá barva s dílem žluté.

Filtry

Konzervy na sjednocení povrchu použijí zcela určitě matný lak. To je ale špatná volba. Až na nejnovější americkou techniku, která je matná a lépe chytá prach, aby splývala s prostředím, jsou tanky a letadla pololesklé až lesklé. Jedinou matnou barvou na povrchu by měl být prach a rez. Ale celý povrch tanku, nebo letadla nebude matný.

To napodobíme filtry (2-5% barvy a zbytek terpentýn). Odstíny barvy pro filtry by měli být tmavší a měli by záležet na kamuflážní barvě. Můžeme použít syntetické i olejové barvy.

Wash, obecně „stínování“

Konzervy budou opět polemizovat nad tím, proč model stínovat, že si to stíny navodí samo. Ale tady nejde o stín v pravém slova smyslu. Tento náš stín se určitě nebude měnit spolu se zdrojem světla, ale bude světelně rozlišovat povrch, spáry a prohlubně. Barva v těchto místech by měla být už matná a blízká černé. Ale nepoužívejme černou barvu, nejlepší je nějaký tmavý odstín hnědé. Ale musíme opět přihlížet na kamuflážní barvu. Není vhodné použít rezavě hnědou (sienna pálená) na stříbrný povrch například u P-51. Vhodně vybranou barvu smícháme s terpentýnem tak, aby byla hodně řídká (aby se snadno „napustila do spár). Wash dělíme na bodový a celkový. U bodového pouze „napouštíme“ spáru malým štětcem namočeným v barvě smíchané s terpentýnem tak, že se špičkou štětce pouze dotkneme prohlubně a barva se nám sama zapustí do spáry. U celkového, který je vhodný u hodně členitého povrchu, např.: u nýtovaného povrchu, se naším mixem přetírá celá plocha. Kamu po dokončení celkového washe ztmavne více než u bodového.

Wash lze dělat i rozředěnou temperou s trochou jaru. - osobní zkušenost: Špatný výsledek, nepoužitelné

Drybrush (suchý štětec)

I když na tanku, letadle, či čemkoli jiném nevidíme ve skutečnosti žádné vyšisované hrany, na modelu je uděláme z prostého důvodu – stavíme zmenšený model. Drybrushem (zvýraznění hran světlejší barvou) opticky pomáháme modelu. A opět jako u zesvětlování barev není dobré použít bílou barvu (vezměte třeba zase v příklad zesvětlení červené). Použití bílé na hranách také způsobuje efekt, mezi konzervami zvaný jako „námraza“. Tudíž je lepší pro drybrush na zelené použít světlejší odstín zelené, který jednoduše vytvoříme tím, že do zelené přidáme žlutou, nebo šedou s příměsí žluté. A nebo si světlejší odstín koupíme. Další takovou zásadou je nepoužívání dry-brushe na plochách, protože nám kromě detailů „vylezou“ i veškeré nečistoty a nejdrobnější smítka prachu v barvě.

Čím dělat dry-brush.

Autor: Vojta Rejmont

Použito: Literatura, internet, časopis Modelář