Do mého seriálu jsem si vybral model Tigeru I od firmy Academy. Tento model je zajímavý svojí cenou a tím, co nám za ni nabídne - kompletní plastikový model Tigeru s interiérem a motorem. Možná nás překvapí, že krabice je větších rozměrů, ale po otevření zjistíme, že je naplněná k prasknutí. 12 plat z plastu (hnědá a šedá), 4 černá plastová plata článků pásů, samostatná vana, 2 gumová "plata" (gumové válečky do kol a hadice), jedny lepty a obtiskový aršík. Takže dílů je požehnaně, ani je nebudu počítat, už když jen pojezdových kol je 48 :-) .
Asi každý modelář, co chce mít model co nejvíce podobný realitě, si zjistí něco o historii vozidla (letadla, auta...), najde si pár fotek skutečných vozidel a rozmyslí si, jaké bude dělat zbarvení. Ano, z počátku asi sáhnete po zbarvení, které nám nabízí výrobci modelů, ale postupem času se budete chtít nějak odlišit od ostatních modelářů a přijít s něčím novým. Není také na škodu zjistit si jak vypadá různé poškození strojů během používání (platí hlavně u pozemní techniky). Poté, co si zjistíme potřebná fakta, se můžeme pustit do stavby modelu.
Dlouho jsem přemýšlel, jak Tiger udělat. Po dlouhé době jsem se rozhodl pro zimní kamufláž, což je jedno z nejtěžších zbarvení, které jsem si mohl vybrat. Základní barva bude tmavě žlutá a na ni přijde vrstva bílé barvy, která ale musí vypadat opotřebovaně, špinavě a nesmí vypadat jako nastříkaná pistolí. Jelikož jsem toto zbarvení v životě nedělal, sám jsem zvědav jak dopadnu.
Pokud budu s výsledkem spokojen, chtěl bych model začlenit do dioramy. Podobu dioramy nemám zatím promyšlenou (ještě nemám ani model), avšak měla by být z polorozbořeného města pod čerstvou přikrývkou prašanu.
V tomto odstavci uvedu základní postupy, jak je dělám já. Pomůže to všem začátečníkům, ale snad nejen jim.
Musíme si uvědomit, že všechno, co na modelu děláme, je více či méně nakonec vidět. Proto si musíme dát záležet už při vyštipování dílků ze stromečku. Už jen pohled na způsob přichycení dílků ke stromečku svádí začátečníky k různým způsobům odlamování, ukrucování, odkrajování a dalším pochybným praktikám. Pokud bychom uplatnili některý zmiňovaný způsob oddělení dílku, zbyde nám na něm jasná stopa po nálitku a s tím nám vznikne další zbytečná práce.
Po několika letech modelaření jsem zjistil, že mi vyhovuje tento postup: Dílek nejdříve štípacími kleštěni odštípnu (asi 5 mm od dílku) a poté zbytek odříznu odlamovacím nožem. Radši po menších kusech, jinak nůž může nakrojit dílek. Nakonec dílek zabrousím buď smirkovým papírem (hrubost okolo 320), nebo jehlovými pilníčky. Někdy však musím udělat přebrus i po slepení dílků k sobě.
Dílky před slepením zkontroluji, jak k sobě lícují, popřípadě dílky přebrousím. U lepení jen zmíním, že lepidla dávám málo a tam, kde nám po přitisknutí dílků k sobě nevyteče na viditelný povrch. Kdykoliv to jde, tak lepidlo nanáším ke vnitřním plochám. Na lepené ploše nesmí být barva, jinak nám dílek nebude držet!
POZOR!!! Lepidlo nám naleptává plast a dokáže nám model zcela zničit!
Model barvím štětcem emailovými barvami už v průběhu stavby. Z fotek zjistíte, že kvůli přístupu by to jinak nešlo.
Diskuze k článku:Autor: Jakub Šimák