Stavbu jsem začal podle návodu, a to od vany. Vana je odlitá z jednoho dílu béžového plastiku, který se mi zdá o něco lepší než plastik šedivý.
Podle plánku bychom však měli sestavit pojezdová kola a přilepit na vanu. Tento krok jsem přeskočil, protože nám nezabrání ve stavbě zbytku a sám ještě nejsem zcela rozhodnut v jaké pozici kola budou (chtěl bych mít Tiger v terénu).
Začal jsem stavbou interiéru, což znamená dát napříč dnem vany tyče, které sloužily jako tlumiče. Po bližším prohlédnutí vany jsem musel provést estetické úpravy, které spočívaly v odstranění "pupku" od vstřikování plastu a na viditelných místech zabroušení stop po vyhazovačích (oboje je znázorněno na obrázku).
Když jsem byl se vzhledem vany spokojený, připravil jsem si všechny tyče. Vana měla být nabarvena tmavou šedou, já jsem zvolil černou. Nebyla to špatná volba, protože jsem už dopředu počítal s postupným zesvětlováním až na šedou barvu. Ale nyní už bych vanu nabarvil rovnou šedou.
Vanu jsem nabarvil a počkal až barva zaschne. Po zaschnutí jsem vyzkoušel, jak tyče sedí na svých místech. Zde se naskytl drobný poblém, protože tyče v sobě měly moc malé prohlubně a nedosedly až na dno. Stačilo jen nožem zmenšit výstupky, které do oněch dir zapadaly, a bylo po problému. Tyče jsem přilepil a nabarvil černou barvou.
Pokud se ptáte, proč jsem tyče nejdřív nepřilepil a spolu s vanou nenabarvil, tak je to z toho důvodu, že jsem si nebyl jist, že bych se poté všude dostal se štětcem.
Nadešel čas zesvětlení černé barvy. Na štětec jsem si nabral tankovou šedou od Agamy (N 25) a pokusil jsem se s ní natřít všechny větší plochy mezi tyčemi a tyče samotné, podobalo se to metodě suchého štětce, jen ve větším měřítku. Pod tyčemi jsem nechal černou barvu, jelikož bych přišel o plastičnost a použití černé barvy by tím pádem ztratilo smysl.
Dalším krokem bylo metalickou barvou naznačit, že se jedná o kovové tyče. Použil jsem metalickou barvu hlavní od Agamy a suchým štětcem jsem s ní "vyznačil" hrany tyčí. Výsledek mě překvapil, protože po prvním nátěru jsem nečekal pěkný výsledek. Nakonec jsem udělal ještě wash rozředěnou olejovou černou barvou.
Na řadu přišel motorový prostor a motor samotný. U motorového prostoru mě zarazilo, že nelícuje přesně s vanou a vzniká tak asi 4mm schod. Nakonec však není vidět, protože se zakryje palivovou nádrží a chladičem.
Motor se skládá asi z 20-ti dílků a je velice pěkně ztvárněn. Motor jsem složil celý, jen jsem prozatím vynechal filtry, které jsou bílé a nyní by se mi při barvení pletly. Celý motor jsem natřel opět metalickou barvou hlavní od Agamy. Poté, co jsem ji nechal řádně zaschnout (asi 3 dny), přišel na řadu slabý wash olejovými barvami (smíchal jsem trochu černé s umbrou pálenou). Nakonec jsem lehce zesvětlil hrany suchým štětcem metalickou hliníkovou barvou také od Agamy.
Už od začátku jsem si říkal, jestli se tam ten motor vejde. Ale nakonec jsem usoudil, že pro tentokrát se budu držet návodu (byl jsem hodně nedočkavý a několikrát si stížil stavbu mou zbrklostí a nedržením se návodu). Mé pochyby byly na místě. Ať jsem se snažil jakkoliv, po desetiminutovém boji, kdy se motor odřel ze všech stran, a po pár nadávkách jsem přistoupil k nejjednoduššímu řešení. Z motoru jsem odstranil nádobu, kvůli které se motor stal ježkem v kleci :-). Po této pidi úpravě (není vůbec vidět, teda bohužel většina z krásného motoru není vidět) jsem motor dostal na místo rychle a snadno.
V dalším díle se podíváme na stavbu převodovky a interiéru vany.
Autor: Jakub Šimák